Podvod s globálním oteplováním a zelený fašismus

Uveřejněno dne 31 července 2013 000 9:40

warming_sJ. Bryan Kramer napsal toto interview s vedoucím autorem IPCC Hans von Strochem do SPIEGELU. Interview vedli Olaf Stampf a Gerald Trafetter. Klimatičtí experti už dlouho predikují, že teploty porostou souběžně s emisemi skleníkových plynů. Ale 15 let už nerostly. V interview SPIEGEL diskutoval o této „hádance“ s meteorologem Hans von Storchem, s tím, že by to mohlo vědce donutit změnit to, co by mohlo být „základních chybou“ modelů.

SPIEGEL: Pane Storchu, Německo nedávno zažilo ohromné záplavy. Je pachatelem globální oteplování?

Storch: Nejsem si vědom existence kterékoliv studie, která by ukazovala, že k povodním dnes dochází častěji, než tomu bylo v minulosti. Také jsem už navštívil konferenci hydrologů v Koblenzu a žádný z těch vědců takové zjištění nepopsal.

SPIEGEL: Ale copak klimatické simulace nepředpovídaly pro německé zeměpisné šířky, že spolu se vzrůstem teplot, tu bude v létě méně, nikoliv více dešťů?

Storch: Vypadá to zcela obráceně. Opravdu očekáváme, že by během letních měsíců mělo být méně celkových srážek. Může ale docházet k více extrémním událostem počasí, během nichž během krátké časové lhůty spadne ohromné množství deště. Prozatím ale došlo jen k mírnému globálnímu oteplení, tak by v tom klimatická změna v žádném případě zatím neměla hrát významnou roli.

SPIEGEL: Řekl byste, že lidé už okamžitě nepřipisují každou drsnější událost počasí globálnímu oteplování, stejně, jako to kdysi dělávali?

Storch: Ano, mám takový dojem, že kolem klimatu je už méně hysterie. Určitě pořád existují lidé, kteří při každé přírodní katastrofě téměř rituálně vykřikují: „Zastavte ďábla! Může za to klimatická změna!“ Lidé ale teď už mluví daleko více o pravděpodobných příčinách záplav, jako že kolem se krajina vybetonovala, nebo o ztrátě přirozených záplavových oblastí – a to je dobře.

SPIEGEL: Bude skleníkový efekt otázkou nadcházejících německých parlamentních voleb? Zpěvák Marius Müller-Westernhagen vede iniciativu celebrit volající po další ochraně klimatu jako po národně-politickém cíli v německé ústavě.

Storch: To je divný nápad. Jaký stav atmosféry Země chceme chránit a jakým způsobem? A k čemu by v důsledku toho mohlo dojít? Vyhlásíme válku Číně, když bude tato země emitovat příliš mnoho CO2 do vzduchu, a tudíž porušovat naši ústavu?

SPIEGEL: Ovšem byli to klimatičtí výzkumníci s jejich apokalyptickými varováními, kdo v první řadě lidem tyto nápady vnukli.

Storch: Bohužel, někteří vědci se chovají jako kazatelé udílející lidem kázání. To, co tento přístup ignoruje, je skutečnost, že v našem světě existují mnohá nebezpečí, která se musí vážit jedno proti druhému. Budu-li řídit auto, a zjistím, že se řítím proti překážce, nemohu prostě strhnout řízení do strany, aniž bych před tím nezkontroloval, jestli místo toho nenajedu přímo do davu lidí. Klimatičtí výzkumníci nemohou a neměli by tento proces zvažování různých faktorů přebírat z rukou politiků a společnosti.

SPIEGEL: Jen od přelomu století lidstvo emitovalo do atmosféry dalších 400 miliard metrických tun CO2, avšak teploty už skoro 15 let nerostou. Co to může vysvětlit?

Storch: Až dosud nebyl nikdo schopen poskytnout přesvědčivou odpověď, proč si dala klimatická změna přestávku. Potýkám se s hádankou. Nedávné emise CO2 opravdu vzrostly ještě prudčeji, než z čeho jsme měli strach. V důsledku toho podle většiny klimatických modelů měly během uplynulých 10 let vzrůst teploty o asi 0,25 stupňů Celsia (0,45 stupňů Fahrenheita). K tomu nedošlo. Ve skutečnosti byl za posledních 15 let nárůst jen o 0,06 stupně Celsia (0,11 stupně Fahrenhieta) – tj. hodnota velice blízá nule. To je vážný vědecký problém, se kterým se Mezivládní panel o klimatické změně (IPCC) bude muset vypořádat, až předloží koncem příštího roku další Hodnotící zprávu.

SPIEGEL: Ukázaly někdy ty počítačové modely, pomocí nichž fyzikové simulují budoucí klima, něco na způsob dlouhé prodlevy ve změnách teplot, kterou právě teď pozorujeme?

Storch: Ano, ale pouze extrémně vzácně. V mém institutu jsme analyzovali jak často se takovéto 15-leté stagnace v globálním oteplování v simulacích vyskytovaly. Odpovědí je: pod 2 procenta všeho času, po který jsme pouštěli simulace. Jinými slovy, přes 98 procent předpovědí ukazuje při tak velkých emisích CO2, jaké jsme měli v posledních letech, že vedou k větším nárůstům teplot.

SPIEGEL: Jak dlouho bude ještě možné takovouto pauzu v globálním oteplování nějak udržet v souladu se zavedenými klimatickými předpověďmi?

Storch: Budou-li věci pokračovat tak, jak šly, tak nejpozději do pěti let budeme muset uznat, že s našimi klimatickými modely je něco od základu špatně. 20-letá pauza v globálním oteplování se neobjevuje v jediném modelovém scénáři. Ale i dnes už shledáváme jako velice těžké dát skutečné teplotní trendy do souladu s našimi očekáváními.

SPIEGEL: Co by na těch modelech mohlo být špatně?

Storch: Existují dvě představitelná vysvětlení – ani jedno pro nás není moc příjemné. První možností je, že k menšímu než očekávanému globálnímu oteplování dochází proto, že skleníkové plyny, zvláště CO2, mají menší účinek, že jsme předpokládali. To by neznamenalo, že neexistuje žádný člověkem způsobený skleníkový efekt, ale jednoduše, že tento účinek na klimatické události není tak veliký, jak jsme věřili. Druhou možností je to, že v našich simulacích podceňujeme to, jak klima fluktuuje z přirozených příčin.

SPIEGEL: To  zní pro vaši profesi dost jako trapas, kdybyste se mohl vrátit a upravit ty modely, aby seděly s realitou…

Storch: Proč? Takhle proces vědeckých objevů funguje. Ve výzkumu nikdy není poslední slovo, a to platí i pro klimatický výzkum. To, co nabízíme, není nikdy pravda, ale jen nejlepší možná aproximace reality. Na to se ale často zapomíná ve způsobech, jimiž veřejnost vnímá a popisuje naši práci.

SPIEGEL: Byli to ale samotní klimatičtí výzkumníci, kteří fingovali takovouto míru jistoty, ač ve skutečnosti neexistovala. Např. IPCC oznámil s 95 procentní jistotou, že lidstvo přispívá ke klimatické změně.

Storch: A pro takové prohlášení existují dobré důvody. My už neumíme vysvětlit významný vzrůst globálních teplot pozorovaných od počátku 70. let do konce 90. přirozenými příčinami. Můj tým v Meteorologickém institutu Maxe Plancka v Hamburgu byl v roce 1995 schopen poskytnout důkazy o lidském působení na klimatické události. Samozřejmě, že tyto důkazy stály na předběžných předpokladech, že jsme správně vyhodnotili velikost přirozených klimatických fluktuací. Teď, když došlo k novému vývoji, může být zapotřebí to upravit.

SPIEGEL: Ve které oblasti potřebujete ty modely vylepšit?

Storch: Mezi jinými věcmi, existuje důkaz, že oceány absorbovaly více tepla, než jsme původně vypočetli. Teploty v hloubkách větších než 700 metrů (2 300 stop) vypadají, že rostou více než kdy dříve. Je tu jen ta nešťastná věc, že naše simulace nezvládly předpověď tohoto efektu.

SPIEGEL: To ale zrovna neinspiruje k důvěře.

Storch: Největší chybou klimatického výzkumu bylo určitě vrhat dojem, že vyhlašujeme definitivní pravdu. Ten konečný výsledek z toho je blbost ve stylu brožur o ochraně klimatu jakou nedávno vydala Německá spolková agentura životního prostředí pod titulem “Sie erwärmt sich doch” („Země se otepluje“). Pamflety jako je tenhle skeptiky nepřesvědčí. Není nic špatného na tom dopustit se chyb a muset je napravit. Jedinou věcí, která byla špatně, bylo dopředu jednat, jako bychom byli neomylní. Když jsme to dělali, tak jsme prohráli to nejdůležitější aktivum, které jako vědci máme: důvěru veřejnosti. Udělali něco velice podobného i s odlesňováním – a od té doby už o tomto tématu dlouho není slyšet.

SPIEGEL: A jak dobré jsou ty dlouhodobé předpovědi, co se týče teplot a srážek?

Storch: Ty jsou také pořád obtížené. Např. podle modelů bude oblast Středozemního moře po všechny nadcházející roky sušší. Avšak v tomto okamžiku je tam ve skutečnosti během podzimních měsíců více srážek, než tomu v minulosti bývalo. V nadcházejících letech budeme muset bedlivě sledovat další vývoj. Nárůst teplot také velice závisí na mracích, které mohou jak posilovat, tak oslabovat skleníkový efekt. Ale za celou tu dobu, po kterou v této oblasti pracuji, přes 30 let, bylo ale dosaženo v simulaci mraků jen velice nepatrného pokroku.

SPIEGEL: I přes všechny ty problémové oblasti, věříte pořád, že bude globální oteplování pokračovat?

Storch: Ano, určitě zažijeme do konce tohoto století nárůst o 2 stupně Celsia (3,6 stupně Fahrenheita) nebo více, víte. Tohle mi říká můj instinkt, i když přesně nevím, jak se vyvine míra emisí. Jiní klimatičtí badatelé by mohli mít jiný instinkt. Naše modely určitě obsahují ohromná množství vysoce subjektivních  předpokladů. Přírodní věda je také sociálním procesem, a takovým, co je daleko více ovlivněný duchem doby, než si dovedou ne-vědci představit. Můžete očekávat mnohá další překvapení.

SPIEGEL: Co by měli s těmito vágními predikcemi politici dělat?

Storch: Ať už to skončí, že to bude jeden, dva či tři stupně, to přesné číslo není nakonec tím, co je důležité. I úplně nezávisle na našich klimatických simulacích, existuje ve společnosti obecný konsensus, že bychom měli být k fosilním palivům konzervativnější. Také nás ty vážnější účinky klimatické změny neovlivní přinejmenším po 30 let. Máme dost času se připravit.

SPIEGEL: V interview se SPIGELEM před 10 lety jste řekl: „U lidí je třeba ten strach z klimatické změny zmírnit.“ Také jste řekl: „Zvládneme to.“ V té době jste byl za tyto komentáře drsně kritizován. Máte pořád ke globálnímu oteplování takový ležérní přístup?

Storch: Ano, mám. Obviňovali mě, že si myslím, že není zapotřebí redukovat emise skleníkových plynů. Tak tomu ale není. Jednoduše jsem to myslel tak, že už není možné v každém případě zabránit dalšímu oteplení, a bylo by tudíž od nás moudré se připravit na nevyhnutelné, např. stavbou vyšších zdí u oceánů. A mám ten dojem, že už nejsem s takovýmito názory, co jsem tehdy měl, úplně sám.  Klimatická debata už není debatou všechno nebo nic – leda snad v případě kolegů, jako jsou někteří Schellnhuberovi zaměstnanci, jejichž slovní výpady vůči každému, kro vysloví pochybnosti, nadále vdechují nový život do tábora popíračů klimatické změny.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist